Psychologie od A do Z

A - Autorita

Slovo autorita pochází z latiny a odvozuje se od slovesa augere, posílit, podpořit, uplatnit.

Označuje vážnost jako výraz výjimečného postavení jedince či instituce; za nejprimitivnější formu autority je považována fyzická moc.

Pojem autorita chce vysvětlit, proč se lidé a lidské společnosti dávají ve svém jednání a rozhodování tak často vést názory a postoji určitých lidí, o nichž se pak také říká, že mají autoritu nebo jsou autoritou.

Pro většinu lidí je daleko snazší přijmout nebo napodobit rozhodnutí či jednání někoho jiného než si sám získávat znalosti, potřebné pro vlastní jednání a rozhodnutí. Člověk přebírá či přejímá stanovisko druhého zejména tehdy, pokud je to člověk zkušenější, jehož názory a rozhodnutí se už opakovaně osvědčily, pokud je dovede přesvědčivě a rázně navrhnout, případně i obhájit. Tím si takový člověk získává přirozenou čili neformální autoritu, jíž se ostatní nechávají vést, aniž by vyžadovali zdůvodnění nebo vysvětlení.

Autorita v organizovaných společnostech

Ve více organizovaných společnostech se schopnost rázného, rychlého a koordinovaného jednání skupiny dále podporuje tím, že se autorita určitého člověka, vůdce nebo náčelníka, výslovně označí a institucionalizuje, takže platí více méně trvale a dostává oprávnění vymáhat poslušnost na ostatních. Lidé se pak rozhodnutími takové autority řídit musí, bez ohledu na to, zda jsou rozumná a dobrá. V takovém případě mluvíme o formální autoritě, která se často vyjadřuje nějakým titulem, ozdobným oblečením nebo odznaky.

Optimální je, pokud formální autorita propůjčená předem daným statutem se posiluje autoritou neformální nezakotvenou v žádné sociální přednosti, ale v kvalitě osobnosti. Pro malé dítě je autoritou každá dospělá vztažná osoba především pak jeho rodiče, které považuje za svůj vzor. Pokud z jakéhokoliv důvodu (například když po rozvodu dítě vyrůstá v neúplné rodině s matkou), jednoho nebo oba rodiče za svůj vzor považovat nemůže, hledá i autoritu resp. vzor náhradní kupř. v učitelích či ve filmových hrdinech. Pokud dítě sáhne z nedostatku příhodnějších reálných vzorů např. po supermanovi či spidermanovi, hrozí, že ve srovnání s jejich kvalitami může mít celý život pocit, že ať dělá, co dělá, nikdy to není úplně ono. Proto je pro dítě tak důležité mít jakýkoli lidský vzor, třeba i negativní, vůči kterému se může reálně vymezit.

Většina z nás si snadno vzpomene na jednoho či dokonce několik učitelů, kteří pro nás takovou přirozenou autoritu představovali. Často se v jejich charakteristikách opakuje – přísní, ale spravedliví,svůj předmět nám dokázali podat zábavnou formou, mohli jsme za nimi přijít i se záležitostmi, které se netýkaly pouze školy...

Komentáře