Psychologie od A do Z

C - City, E - Emoce

City neboli emoce jsou v psychologii považovány za jakési „potvůrky“, protože se velmi obtížně objektivně zkoumají. Jsou totiž subjektivní. Existuje však jedna naprosto spolehlivá, i když ne vždy snadná cesta, jak citům „přijít na kloub“ – prožít si je. Pokud se totiž například dozvíte, že se vašim blízkým narodilo zdravé dítě nebo že Martina Sáblíková získala už druhé olympijské zlato, nikdo vám nemusí vysvětlovat, co je to radost; podobně když Vás opustí blízká osoba, víme až příliš dobře, co je to zármutek a jak moc to bolí.

Jednou jsem od jedné klientky dostala otázku, proč bychom měli cítit, když emoce tolik bolí ? Ano, bolí nás tehdy, spouští-li se v nás prožívání starých situací, ve kterých jsme byli kdysi emočně zraněni. Často právě strach z opětovné bolesti nám nedovoluje plně se otevřít a být teď a tady. Avšak jedině city, které naplno prožijeme, přirozeně odeznívají, tak jako bouřka, která v přírodě nikdy netrvá věčně.

Většina takovýchto lidí se nebere „smrtelně“ vážně – takový člověk je schopen sebeironie, dokáže se zasmát sám sobě. Vyzařuje z něj pocit vnitřní pohody a jeho typickou reakcí na ostatní lidi je očekávaná radost – vidí mnohem spíš pozitivní stránku věci, dokáže se radovat z maličkostí – například z toho, že ráno vyšlo sluníčko nebo že n zahrádce vykvetla první sněženka…

Ale když my přece nechceme před druhými vypadat jako blázni. Naučili nás obávat se jakýchkoliv příliš intenzivních pocitů a prožitků, potřebujeme mít věci nejlépe pod trvalou kontrolou. Dáváme proto často přednost vlažnému středu, abychom se jevili dostatečně seriózně. Vždyť v naší kultuře je dovoleno sotva se usmívat – a věřte mi, že už i tak budete silně „vyčuhovat“ z davu, ale rozhodně už ne například smát se, až se za břicho popadat...

V souladu s mediální kampaní se popřením a vyhýbáním zdánlivě "negativním" emocím snažíme – často neúspěšně – nalézt jakousi zkratku ke štěstí. Zakládáme si na tom, co jsme, čeho jsem dosáhli, ale nějak jsme při tom všem snažení a „pinožení“ pozapomněli radovat se ze života, ze samotné jeho existence, oslavovat ji. Krásně to vyjádřil vynikající dětský psycholog Zdeněk Matějček : „Lidi, život sám je ten nejvzácnější dar, který jsme mohli od Pána dostat. Tak neblbněte.“

Výbornou možností jak tento citát uchopit prakticky je začít pravidelně meditovat a provádět jednoduchá nejlépe ranní cvičení, která očistí Vaši mysl od negativních vzpomínek a emocí (viz. výše). Myslíme, že současná literatura a česká scéna "New Age" poskytuje řadu příležitostí, jak si v tomto nechat poradit a vyzkoušet si na "vlastní kůži", zda a co "sedí" právě Vám.

Komentáře