
Kdo by alespoň někdy v životě nezatoužil po tom být obdařen nějakým výjimečným nadáním, speciálním talentem nebo nechtěl v něčem mimořádně a výrazně vynikat? Ovšem nezapomeňme, že každá strana má svůj rub i líc. Vyhraněný talent určitým způsobem obvykle vyřazuje génia mimo okolní komunitu. Ve společnosti mohou být jeho díla, tvorba a zásluhy sice ceněny a uznávány, ale nemusí být tolerováno jeho „podivínství“. Pokud nepřátelský a odmítavý postoj okolí vůči géniovi překročí únosnou míru, může dojít k výrazným poruchám osobnosti i jeho duševního zdraví neb hranice mezi genialitou a šílenstvím bývá mnohdy velmi tenká.
Slovo Génius pochází z latinského genius. V Německu od 18. století sloužilo k označení nejvyššího tvůrčího a duchovního nadání. Z psychologického hlediska se jedná o třetí stupeň rozvinutí schopností (1.nadání - 2.talent - 3.genialita), jehož biologickým základem je vloha. Je to tak mimořádná míra určitého talentu, že vysoce převyšuje všechny ostatní a vede k vytvoření mimořádných děl či výkonů, které se výrazně zapíší do historie.
Pokud jste někdy luštili křížovky, dobře víte, že v křížovkářském slangu nadání rovná se talent. Rovněž v běžné mluvě se často tato dvě slůvka zaměňují. Naopak psychologie tyto dva pojmy rozlišuje. Slůvko nadání je používáno pro soubor vloh a jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení určitých schopností. Souhrnem specifických vloh může být například hudební nadání – schopnost komponovat, dirigovat nebo hrát na hudební nástroj, pojí se s ním i jemná motorika potřebná pro hru na hudební nástroj,ale i prostorová a hudební představivost. Nebudete-li však své vlohy aktualizovat,tj. dostatečně rozvíjet a kultivovat, přijdete o možnost přetvořit vlohu v nějakou konkrétní schopnost. Například netrénovaná hudební vloha může bez každodenního mnohahodinového tréninku hry na hudební nástroj zůstat nerozvinutá a nadání nevyužité. Důležitá je proto podpora nejbližšího okolí zvláště pak rodičů, aby své dítě v tomto ohledu podporovali a vytvořili mu vhodné podmínky.
Talent pak představuje určitou již rozvinutou úroveň schopností. Můžeme rozlišovat matematický či manuální talent - mimořádnou zručnost , talent výtvarný nebo pohybový - pro balet či mimořádné sportovní výkony.
Genialita pak představuje extrémní nadprůměrnost jedince v určitých schopnostech, dovednostech či výkonech, nejvyšší míru tvůrčích potencí spojenou s vysokým stupněm originality a s bohatou produkcí. Podle slavného psychologa C.G. Junga je pro génia typické, že se prosadí na rozdíl od talentu ,který může být znetvořen, zvrácen nebo podněcován, rozvíjen a zdokonalován, stůj co stůj navzdory jakýmkoli okolnostem, neboť představuje jakousi absolutní sílu, která se nedá spoutat. Génius je zkrátka nucen tvořit podobně jako jiný potřebuje dýchat a spát Tzv. nepoznaný génius je podle Junga jev pochybný. Jako lékař musel jednomu takovému pacientovu položit otázku? „A co když jste třeba jen obyčejný lenoch?“ Po určité době se prý na tom shodli.
Na fotografiích jsou zobrazeni Albert Einstein a Marie Curie-Sklodowská
