Psychologie od A do Z
H - Harmonie
Slůvko harmonie je odvozeno od řeckého slova harmos a označuje vzájemný soulad mezi nějakým celkem a jeho dílčími částmi. Slovo harmonia je pak překládáno jako hodit se k sobě, spojovat. Harmonia byla v řecké mytologii dcerou dvou bohů představujících protiklady, a to boha války – Area a bohyně lásky – Afrodity. Podle nauky Herakleitovy znamená harmonie rovnováhu protichůdných sil, podle čínské filozofie rovněž rovnováhu obou kosmických původních sil jing a jang. Jsme-li v harmonii sami se sebou a se světem kolem nás, cítíme, že jsme v pohodě, máme dost energie a chuti do života, vnímáme, že vše je tak, jak má být. Při různých příležitostech si přejeme hodně štěstí a zdraví, protože potřebu vnášet harmonii do našich životů máme my všichni. Tato potřeba je univerzální a platí pro všechny lidské bytosti bez rozdílu. Mimochodem výzkumy potvrzují, že lidé s harmonickým, tj. souměrným obličejem vzbuzují spontánně více sympatií než ti s výrazně nesouměrnými rysy.
Harmonii - soulad, souzvuk, souznění, vyrovnanost, úměrnost, proporcionalitu a souměrnost - pak můžeme vnímat v nejrůznějších oblastech našeho života:
- harmonie barev – za harmonickou kombinaci barev je považována např. oranžová a modrá
- harmonie pohybů – představme si lehkost při běhu Usaina Bolta, v přírodě pak souhru všech pohybů při chůzi žirafy či běhu gazely
- rodinná harmonie – teplo domácího krbu či rodinná pohoda při štědrovečerní večeři (i když někomu se zde může, bohužel, vybavit naopak spíše disharmonie)
- harmonie celku – např. vesmír se všemi jeho pozoruhodnými a pouhým rozumem jen těžko uchopitelnými zákonitostmi
V hudbě - Harmonie je hudební nauka o stavbě akordů, o jejich spojování, významu a používání (obecně všech hudebních souzvuků) a je nejčastěji výsledkem současného souznění dvou nebo více tónů. Přesto je možné tvořit harmonii i s použitím pouze jediné melodické linky. Existuje mnoho skladeb pro sólové nástroje (např. housle), kde je použití akordů velmi vzácné, přesto vytvářejí dojem plné harmonie.
Disharmonie označuje v hudbě nehezký či nepříjemný souzvuk. Nelze jej ovšem obecně chápat jako něco objektivně nepatřičného, neboť může být zcela záměrnou součástí skladby.
Podobně i v životě prožíváme období, která vnímáme jako poklidná a relativně harmonická, zatímco jindy přichází údobí plné neklidu, chaosu a disharmonie - kdy, jakoby se nám vůbec nic nedařilo. Avšak i taková období, kdy se cítíme „pod psa“ mají svůj smysl.
Vždyť bez toho, aniž bychom v životě neokusili a nepoznali to, co považujeme za špatné, bychom nepoznali a hlavně nedocenili ani období naplnění klidem, pohodou a harmonií.
Kalokagathia - Možná, že si na toto slůvko někteří z Vás vzpomenou ze školy. Je opět řeckého původu a antická estetika a pedagogika jím označovala harmonii vnějšího a vnitřního, jakožto nezbytnou podmínku krásy člověka. V širším slova smyslu kalokagathia představoval ideál řecké výchovy, který usiloval o dosažení harmonicky spjatých tělesných a duchovních hodnot. Výchova tělesná pěstovala krásné (řecky kalos) tělo, duchovní pak dobrého (řecky agathos) ducha, vyznačujícího se ctností, spravedlností a udatností.
Komentáře
