
I toto slovo má mnoho významů, ale možná si pro začátek nezaškodí připomenout některá příbuzná slova - řádný, pořádek, pořádkumilovný, řádek. Také dobře víme, co je neřád, kdo je nepořádník a mnozí z nás zažili na vlastní kůži i zlořád, ať už tím máme na mysli cokoli. Řád je obvykle také chápán jako jistá soustava norem či nařízení. Tímto slovem můžeme mít na mysli i druh vyznamenání, např. u nás se každoročně uděluje 28. října „Řád bílého lva“. Jednoznačně se pak dá řád vymezit tím, že je považován za opak chaosu.
Základní souřadnice
Řád je tu prý od toho, aby lidem usnadňoval život. Řád by měl našemu životu poskytovat jakési základní souřadnice. Vymezit hrací pole a určit pravidla hry pro jednotlivé hráče. Každý pak ví, co má dělat, vše funguje, jak má. Čím jsou pravidla jasnější, jednoznačnější a průhlednější, tím méně se dá „fixlovat.“ Řád nám dává určitou jistotu, o kterou se můžeme opřít a „unese“ i poměrně značnou dávku chaosu. V minulosti anebo dodnes v pohádkách tento princip ztělesňuje moudrý král.
Němci a Češi
Pokud našinec zavítá do Německa, obvykle ocení, že všechno funguje. Dálnice jsou čisté, přehledné a velmi dobře značené. Co se týče pořádku, disciplíny a smyslu pro řád, asi bychom to s Němci prohráli na celé čáře. Jenže… pokud dojde k nečekané a nepředvídatelné situaci, karty se velmi rychle obrací. Slyšela jsem zajímavé vyprávění jednoho muže, který pracovně trávil mnoho času v zahraničí. A jejich kolegové byli, ano tušíte správně, právě Němci. Pokud vše „šlapalo“, tak jak má, Němci převyšovali naše krajany svoji precizností, přesností a dochvilností. Jakmile však zařízení přestalo fungovat podle pravidel, Němci začali chaoticky pobíhat a nepochopitelně podléhali panice. Zatímco Češi… ti okamžitě nastoupili a začali bravurně improvizovat. Sice prý nejméně třikrát porušili předpisy, ale našemu státu ušetřili i několik milionů - než dorazila ona nefunkční součástka, kterou pak jednoduše vyměnili.
„Všeho moc škodí“
Pokud to přeženeme s „řádem“, máme co do činění s nelidským drilem, který může např. na vojně přecházet až do šikany. Extrémní dodržování řádu nám bere pocit vnitřní svobody, prostor pro samostatné rozhodování a jen tak mimochodem - nedá se v tom dýchat. Má skutečný smysl jen v extrémních situacích např. v případě živelné katastrofy či jiného zásadního ohrožení. Naopak příliš chaosu např. v právním řádu vede k nejistotě, k nevymahatelnosti práva a k tomu, že se na výkladu všech těch našich zákonů, vyhlášek a nařízení neshodnou častou už ani dva erudovaní právníci.
Spolupráce dvou principů
I zde platí úsloví o oné „zlaté střední cestě“. Chaos v sobě nese značný vývojový potenciál, je tvořivý a plný energie, která, pokud je náležitě usměrněna a řízena, získáváme optimální směs, ze které mohou čerpat všichni. Přináší totiž dostatečnou míry stabilitu a jistoty spolu s pozvolným a usměrněným rozvojem. Co víc si přát?
A takovouhle radost způsobilo S. Neumannovi udělení „Řádu zlaté vařečky“.
